Sparrow Ne(s)t

10 terminálových příkazů, které byste měli znát (OSX)

Nemá cenu vysvětlovat k čemu terminál slouží, pokud to nevíte, rovnou stiskněte Ctrl a F4.

Úvodem

Terminál, oficiálně nazýván Terminal.app je obdobou příkazové řádky pod Windows. Jelikož OSX vychází z UNIXu, s příkazy z Windows neuspějete. Naopak, mnoho UNIXových příkazů v OSX Terminálu funguje. Nebudu zabíhat do velkých detailů, nicméně, pro úplný začátek bych zmínil tři příkazy:

• ls - zobrazí obsah aktuálně zvoleného adresáře
• cd - navigace mezi adresáři (podobně jako v DOSu)
• sudo - příkaz bude proveden s právy administrátora (vyžadována znalost administrátorského hesla)

1. Vypnutí našeptávače při dlouhém stisku klávesy

Vyskakovací okénko, které se zobrazí, když dlouho držíte klávesu, jenž může mít mnoho diakritických znamének. Pro někoho užitečné, pro jiného otravné.

defaults write -g ApplePressAndHoldEnabled -bool false

Pozn. pro vypnutí/zapnutí funkcionalit se využívá hodnoty false nebo true. Pro opačný směr nastavení, použijte opačnou hodnotu.

2. Změna intervalu záloh Time Machine

Defaultní nastavení říká Time Machine aby zálohovala každou hodinu, pokud je cílový disk k dispozici. Pokud se vám to zdá moc, nebo málo, lze tento interval změnit příkazem:

sudo defaults write /System/Library/Launch Daemons/com.apple.backupd-auto StartInterval -int 1800

kde číslo v hodnotě -int je doma v sekundách. 15 minut tedy bude -int 900 nebo naopak 1 den bude -int 86 400.

3. Widgety z Dashboardu na ploše

Ano, mnoho z uživatelů ani netuší, že nějaké Widgety v systému mají, ti co ano, na jejich používání zapomenou, nebo jednoduše - z časových důvodu nepoužívají. Přitom k tomu, aby Widgety byly na ploše stačí aktivovat vývojářský mód pro dashboard příkazem:

defaults write com.apple.dashboard devmode YES

Po vložení příkazu je nezbytné se odhlásit a přihlásit zpět do systému. Poté stačí pomocí kliku a F12 přetáhnout zvolené Widgety na plochu.

4. Vypnutí automatického pamatování otevřených dokumentů

Otevřete náhled, textedit, Quick Time, cokoliv a zobrazí se nejen dokument, který chcete zobrazit, ale také ten, který byl otevřen dříve. Bohužel neexistuje jednotný příkaz pro zamezení tohoto chování skrz celý OSX. Je nezbytné provést nastavení pro každou aplikaci. Například pro Náhled (Preview) slouží příkaz:

defaults write com.apple.Preview NSQuitAlwaysKeepsWindows -bool false

Respektive pro Quick Time:

defaults write com.apple.QuickTimePlayerX NSQuitAlwaysKeepsWindows -bool false

Aby se chování projevilo, je nezbytné aplikace ukončit a spustit znovu. (Cmd + Q)

5. Zobrazení skrytých souborů ve Finderu

Tak jako Windows, tak i OSX skrývá některé soubory. Pokud chcete zobrazit všechny soubory, zadejte do Terminálu příkaz:

defaults write com.apple.finder AppleShowAllFiles TRUE

6. Změna formátu souboru snímků obrazovky (screenshotů)

Defaultní nastavení říká OSX aby ukládal snímky obrazovky ve formátu PNG. Pokud si tento formát přejete změnit, můžete tak učinit příkazem:

defaults write com.apple.screencapture type file-extension

Kde file-extension nahradíte za tři písmena vámi zvoleného formátu (JPG, PDF apod.)

7. Pryč s Dashboardem

Tak jako si můžete Widgety umístit na plochu, tak můžete Dashboard vypnout úplně. Začněte příkazem:

defaults write com.apple.dashboard mcx-disabled -boolean YES

a pokračujte restartováním Docku pomocí:

killall Dock

8. Bezpečné mazání volného místa

Když v OSX smažete soubor, stejně jako ve Windows se jen znepřístupní a “zneviditelní”. Časem se pravděpodobně přepíše a stane nečitelným, nicméně pokud chcete svůj Mac prodat, nebo jen chcete aby vámi smazaná data byla opravdu smazána, lze toho docílit tímto příkazem:

diskutil secureErase freespace 3 /Volumes/drive

Kde /drive nahradíte názvem oddílu jenž chcete vymazat. Parametr freespace, pak zaručuje smazání jen prázdných sektorů. Tento příkaz spustí speciální algoritmus, jenž buňky přepíše 35 krát. Z tohoto důvodu je takové mazání náročné na čas u větších disků a nepatrně sníží životnost SSD jednotek.

9. Vzdálený přístup přes SSH

Nejen sdílení plochy nebo vzdálená plocha. Mac lze ovládat také pomocí SSH, ať už kvůli nedostatku šířky přenosového pásma, nebo kvůli problémům s výkonem či hardwarem.

Jako první je nezbytné Nastavení Sdílení povolit položky Remote Login. Jako potvrzení slouží zelená ikonka v dialogovém okně.

K přihlášení k vašemu Macu z jiného zařízení pak stačí použít příkaz:

ssh -l username remote-address

Kde username nahradíte vašim přihlašovacím jménem a remote-address pak IP adresou, jenž vidíte v panelu Sdílení. Nyní můžete na vašem Macu vzdáleně spouštět Terminál a jeho příkazy.

10. Mluvící Mac!

To, že OSX umí mluvit, je všeobecně známo. Váš Mac ale dokáže říct nejen předdefinovaná slova, ale libovolný text, jenž mu předložíte. Zkuste příkaz:

say Ahoj!

Tento příkaz působí poněkud zbytečně, nicméně pomocí několika parametrů, dokáže konvertovat celý textový soubor do mluveného slova. Například příkazem:

say -o audio.aiff -f zdroj.txt

převedete obsah souboru zdroj.txt do mluveného slova v souboru audio.aiff, jenž se uloží do defaultně nastaveného adresáře.

Mimochodem, pokud si lámete hlavu, zda-li se OS X čte správně “ó es isk” nebo “ó es ten”, zeptejte se terimálu příkazem:

say OS X

Odpověd vás možná překvapí.

Sledovat @tvrabec

21. 2. 2014 | Tomáš Vrabec | 0

Jak na přirozené scrollování ve Windows.

Ano, na přirozené. Úmyslně nepíši na obrácené, protože mezi uživateli PC a MACů bude obrácené scrollování vždy to, které používá druhá strana.

Jelikož z pracovních důvodů musím používat také Windows a scrollovat na každé platformě jinak mi přišlo schizofrenní, rozhodl jsem se ovládání sjednotit. Nebudu zde rozebírat důvody, ale přirozenější mi skutečně přijde defaultní scrollování v OSX, tudíž jsem se rozhodl změnit chování kolečka myši resp. touchpadu u strojů poháněných platformou Windows.

Ač se úloha může zdát velmi jednoduchá, Windows s takovým požadavkem nepočítají a je tedy třeba provést zásah do registrů. Nejdříve je však nezbytné zjistit několik informací o vašem hardware.

1. Zjistěte ID vašeho polohovacího zařízení

• Otevřete v Ovládacích panelech nastavení myši
• Přejděte na záložku Hardware
• Klikněte na tlačítko Vlastnosti
• Přejděte na záložku Detaily
• V rozbalovacím seznamu zvolte Hardware IDs
• Uložte si někam bokem VID**** záznam (např. VID_045E&PID_0039)

2. Upravte příslušné záznamy v registru

• Spusťte regedit.exe
• Vyhledejte cestu HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Enum\HID
• Zde najděte výše zjištěné VID vašeho polohovacího zařízení
• V podklíčích hledejte položku DeviceParameters, jenž bude obsahovat hodnotu FlipFlopWheel
• Změňte hodnotu FlipFlopWheel z 0 na 1

3. Uvedení do chodu

• Buď můžete vaše zařízení (myš) odpojit a připojit zpět
• Nebo, v případě že první možnost nelze provést (touchpad) je zapotřebí se odhlásit a přihlásit k Windows

Schizofrennímu chování se stejně bohužel neubráníte pokud používáte virtuální PC, jelikož jak VMWare, tak Hyper-V tato nastavení registru nepoužívají.

Sledovat @tvrabec

1. 11. 2013 | Tomáš Vrabec | 0

9 tipů pro příjemnější používání OSX

S OSX žiji již více než rok. Za tu dobu, jsem vyzkoušel mnoho aplikací, snažil se vnutit některým aplikacím jiné chování či funkce, nebo zkoušel systém přizpůsobit k obrazu svému. Někdy úspěšně, někdy méně. Sepsal jsem devět postřehů, které využívám dnes a denně a bez kterých si již OSX neumím představit.

1. Aktivní rohy

Funkce poměrně skrytá, ale (aspoň pro mne) velice užitečná. V prostředí Windows jsem velice často využíval ikonku zobrazit plochu. Ta je v OSX defaultně řešena pomocí gest, nebo klávesové zkratky.  Pokud však (zcela nelogicky) otevřete v nastavení systému dialogové okno Plocha a spořič, objeví se v pravém dolním rohu tlačítko Aktivní rohy. V následujícím dialogu lze nastavit akci, která se má provést pro najetí kurzorem do určitého rohu. Pro každý z rohu jsou k dispozici akce: “Nic, Dashboard, Plocha, Oznamovací centrum, Mission Control, Okna Aplikací, Launchpad, Uspat monitor nebo vynutit či vypnout spořič obrazovky”. Osobně využívám všechny čtyři rohy, a kdyby jich bylo více, asi bych využil i ty ostatní.

2. Dokování oken tak, jak jej známe z Windows

Potažení okna na levou či pravou stranu obrazovky zadokuje dané okno na polovinu. Situace známá z Windows, bohužel v základu chybějící v OSX. Lze jí velice elegantně řešit pomocí dostačující české aplikace Windows Magnet, nebo pokročilé SizeUp. Aplikací samozřejmě existuje celá řada. Seznam 30 nejlepších aplikací pro organizaci a správu oken vytvořili redaktoři serveru AppStorm.

3. Vypnutí poskakujících ikon v doku

Ikonky v doku mají u nejedné aplikace tendenci dětinsky poskakovat. U těch rozumných se jedná o jediné připomenutí se, u těch méně chytrých pak ikonka skáče až do “vyzvednutí” oznámení. To je velice nepříjemné, obzvláště u IM klientů. Jelikož funkci nic neříkající skákající ikonky může kopírovat velice užitečné centrum oznámení, rozhodl jsem se tzv. bouncing zakázat úplně. To lze provést velice snadno, následující syntaxí v Terminálu.

$ defaults write com.apple.dock no-bouncing -bool TRUE
$ killall Dock

(pro opětovnou aktivaci stačí změnit hodnotu TRUE na FALSE)

4. Více multitouch gest

Ať používáte Magic Mouse nebo Magic Trackpad, určitě jste se minimálně jednou setkali se situací, kdy byste chtěli definovat gesto, které OSX nenabízí. Rozšíření gest lze provést velice pohodlně z prostředí aplikací MagicPrefs nebo BetterTouchTool.

5. Automatické označení mailů jako přečtěné

Poměrně velikým neduhem aplikace Mail je nemožnost nastavení jakéhokoliv timeoutu mezi zobrazením emailu v náhledu a jeho přečtení. Tento problém řeší velice elegantně aplikace TruePreview. Ta dokáže nejen nastavit libovolný timeout mezi zobrazením a přečtením, ale disponuje i pokročilejšími nastaveními, které umožní například okamžitě označení jako mailu jako přečteného v případě přeposlání nebo odpovědi. To vše lze samozřejmě nastavit pro každý účet zvlášť.

6. Safari bez Adobe Flash

Pokud nemáte instalovaný Adobe Flash player (ať už je váš důvod jakýkoliv), bude pravděpodobně postrádat možnost přehrávání videí na mnoha serverech a to dokonce i těch, podporujících HTML5. Důvod mi zůstává skryt, nicméně i tento problém lze velice jednoduše řešit. V nabídce pokročilá nastavení je třeba povolit “Zobrazit nabídku vývojář”. Pak stačí jen v nabídce Vývojář - Identifikace prohlížeče nastavit například položku Safari iPad. Stránky jako YouTube či jiný Tube se sice přepnou do mobilní verze, ale videa lze bez problému přehrávat i bez nainstalovaného Flash playeru.

7. Mail a více uživatelských účtů

To, že lze přidat několik účtů pomocí známého tlačítka plus v nastavení aplikace je poměrně dobře známo. Co už je známo méně, je fakt, že jeden účet, může disponvat více adresami odesílatele. Řešení je velice prosté - vyberte účet, ke kterému chcete přidat adresu odesílatele a v záložce Informace o účtu připište za čárku do kolonky E-mail další emailovou adresu. Pokud byste následně chtěli volit tu defaultní, není třeba měnit pořadí, stačí v záložce Příprava změnit hodnotu u pole “Nové zprávy odesílat z účtu:”.

8. Změna frekvence zálohování TimeMachine

Používáte-li zálohu na místní síťové úložiště, případně vlastní NAS, dokáže být TimeMachine svým častným zálohováním poměrně otravná. Toto chování lze upravit jediným příkazem v Terminálu.

sudo defaults write /System/Library/LaunchDaemons/com.apple.backupd-auto StartInterval -int 86400

Parametr -int pak určuje frekvenci zálohování v sekundách. V příkladu je nastavení pro 24 hodin, tedy jednou za den.

9. Vynucené ukončení aplikací

Jako poslední zmiňuji tip, o kterém překvapivě mnoho uživatelů OSX neví. Stejně jako ve Windows lze vynutit ukončení aplikací stiskem kláves Ctrl+Alt+Del, nabízí také OSX menu pro “zabití” nereagujících programů. Toto menu vyvoláte současným stiskem kláves Cmd+Alt+Esc.

Sledovat @tvrabec

2. 4. 2013 | Tomáš Vrabec | 14

Duplicitní e-maily při použití Google kalendáře v Mail

Tento příspěvek jsem původně nechtěl publikovat, jelikož se jedná o nepříliš elegantní řešení, ale zjistil jsem, že jiné neexistuje.

Připomínky také emailem

Situace je prostá, mám svůj kalendář u Google (osobně používám Apps, ale u normálního bude chování totožné), využívám ho v iPhonu, iPadu, na desktopu s Windows a teď přichází oříšek - rád bych jej dostal do OSX Mail aplikace. S importem není žádný problém, problém nastává v okamžiku, kdy máte u události nastaveno, aby se notifikace nejen zobrazovaly, ale také zasílaly na email.

Tvrdohlavý iCal

Já mám chování událostí nastaveno na email 24 hodin předem a notifikaci 2 hodiny předem (defaultně). Při naimportování Google iCalu ovšem přestává samotné emaily posílat jen Google, ale přidá se k němu také aplikace Mail, spražená s iCalem. Toto chování nelze nikde v nastaveních vypnout, ve schránce se tady začnou všechny události objevovat duplicitně.

Pravou rukou za levým uchem

Googlil jsem, hledal jsem, chtěl jsem se vyhnout použítí aplikací třetích strach a různých a jiných hacků systému. Jak jsem, řešení není ideální, ani elegantní, zato 100% funkční. Je psán pro emailovou schránku GMail či Google Apps, pokud si necháváte notifikace posílat jinam, bude postup jiný. Emaily zasílané iCalem odstraníte tímto jednoduchým filtrem v nastavení GMailu: (doporučuji filtrovat pryč ty iCalové, email od Googlu obsahují detailnější info o eventu již přímo v předmětu)

KDYŽ  “OD=vášemail@gmail.com” A “KOMU=vášemail@gmail.com” A “PŘEDMĚT=*Upozornění*” TAK “PŘESKOČ INBOX” A “OZNAČ JAKO PŘEČTENÉ” A “SMAŽ”

Filtr neudělá nic jiného, než že přesune do koše emaily, které jste poslali vy sami sobě a obsahovali klíčové slovo “Upozornění” - chování typické typické pro iCal.

Vzhledem k tomu jak často se tento problém řeší na různých support fórech, přikládám i zkrácený příspěvěk v angličtině.

How to stop iMail app reminder spam from iCal (or CalDEV)

If you are using an Google account and tried to sync it with OSX, you probably faced the issue with duplicity, or spaming from Mail app. In case you have set mail reminders in your Google Calendar, you started receiving two instead of one Reminder mail. In fact, there is no reasonable solution, how to stop this from OSX site. Mail app will always send a reminder mail, depening on iCal app.

If you are frustrated as me beceause of this doubled email, there is quite simple solution. Because all mail sent by Mail app got same sender as receiver, there could be made a simple filter rule.

Just enter into you filter this magical formula directly into GMail:

What this will do? When sender and receiver is both your email address and also subject contain word “Reminder”, then message will be imidietelly deleted.

Sledovat @tvrabec

6. 9. 2012 | Tomáš Vrabec | 0

Jak na VPN s Windows doménovým účtem v OSX

Jeden z mých požadavků na práci u notebooku je VPN. Ať kvůli mé hlavní práci, tak kvůli domácímu routeru, kde mám na VPN nasdílena data ze síťového NASu. S domácím přípojením problém nebývá, ovšem v zaměstnání se připojuji k doméně pomocí L2TP.

Jelikož iOS používám již téměř tři roky, věděl jsem, že s VPN nemá nejmenší problém, tudíž stejná očekávání jsem měl také u OSX. A nemýlil jsem se.

Nastavujeme VPN pro připojení s doménovým účtem:

1. Otevřete si nastavení sítě a pod levým sloupcem klikněte na tlačítko plus.
   

2. V rozbaleném dialogovém okně změňte typ sítě na VPN a nastavte příslušný typ VPN, v mém případě se jedná o „L2TP přes IPSec“, což je nástavba standardního IPSec, používaná ve většině případů připojování se k doménovému VPN Windows z jiné platformy. Jako název služby můžete zvolit cokoliv, například název firmy, ve které pracujete.
   

3. V nové VPN musíte nakonfigurovat adresu serveru a název účtu. Adresa serveru je totožná s tou, kterou používáte kdekoliv jinde. Název účtu je pak Váš lokální účet na PC, ke kterému se chcete připojit. Nepoužívejte žádnou kombinaci s doménovým název, ani zavináč doména apod. V takovém případě by VPN nefungovalo.
   

4. Důležitá část pro doménové připojení je tlačítko „Ověření totožnosti“. Položka heslo není povinná a můžete ji vyplňovat při každém pokusu o připojení (bezpečnější). Nezbytné je však vyplnit „Sdílený tajný klíč“, který byste měli znát, případně Vám jej sdělí administrátor domény. Jako název skupiny opět nevyplňujte nic.
   

5. Osobně doporučuji zaškrtnout zatržítko „Zobrazit stav v řádku nabídek“, případně toto zobrazení nakonfigurovat dle vlastních požadavků. Pro přípojení k VPN pak stačí v horní liště kliknout na ikonku VPN a použít tlačítko „Připojit“. Pokud máte uložené heslo, dojde k automatickému připojení k VPN, pokud ne, budete vyzvání k jeho zadání.

Poznámka: Nastavení se vztahuje k OSX Mountain Lion, v jiných verzích OSX mohou být jednotlivé položky nazvány jinak, nebo se mohou lišit i dialogové nabídky.

Sledovat @tvrabec

28. 8. 2012 | Tomáš Vrabec | 1

MacBook Air, Mac OSX, aneb proč jsem přešel

Ne, nejsem Apple ultras, nejsem člověk, co potřebuje dávat najevo, že má na MacBook. Nejsem člověk, co si kupuje každý rok nový kus hw a migruje z platformy na platformu. Vlastnil jsem IBM ThinkPad T42p,  vlastnil jsem ho 8 let a nenašel jsem na něm nic, co by mě “z nudy” donutilo upgradovat HW.

Proč MacBook?

Bude to znít možná neuvěřitelně, ale i přesto, že notebook je pro mě v 90% případů jen psacím strojem, byl MacBook Air 13″ nejlevnější z dostupných notebooků, dnes zvaných také ultrabooků. Tedy z těch, které vyhovují mým požadavkům. Zde by bylo asi správné zmínit, co se vlastně stalo, že jsem byl nucen začít vůbec uvažovat o novém stroji. Je to vcelku prosté, ThinkPad přestal postupně fungovat. Nejdřív odešla část southbridge a s ním USB 2.0 (porty fungovaly pouze jako USB 1.1). Jelikož jsem trpělivý, tak ani toto pro mne nebyl důvod jej opustit. V okamžiku kdy začala wifi vypadávat co 5 MB přenesených dat se vše rozlomilo. Z ThinkPadem už šlo jen pracovat a dokumenty z něj nešlo odeslat ani přes síť, ani přes USB, ani přes CD či DVD (mechaniku jsem v něm nepoužíval, tudíž byla mimo provoz již několik let).

Proč byl MacBook Air nejlevnější

Inu, jakožto homo sapiens, neboli člověk rozumný, jsem si stanovil několik základních podmínek, které nový notebook musí splňovat. První, základní a ve výsledku jediná myšlenka byla: Nový notebook nebude uživatelskými parametry horší, než ten starý. A zde jsem narazil na kámen úrazu, zakopaného psa, podmínku přes kterou nejede vlak atp. Drtivá většina dnes nabízených notebooku, je z hlediska uživatele hůře použitelná, než můj 8 let starý IBM ThinkPad T42p.

Jsem fotograf, redaktor, pisatel. Co od notebooku tedy vyžaduji a co jsem měl? T42p disponoval displejem s rozlišením 1400 x 1050 px na uhlopříčce 14,1″, měl osvětlené klávesy lampičkou ThinkLight a nevážil více než 2 kg. Předpokládal jsem, že za těch osm let tedy technologie pokročila o nemalý kus dopředu a můj výběr bude široký jak nové televize od Philipsu. Chyba lávky!

Osm let pokroku? Zpátky na stromy!

Alfa, Alza, TSB, CZC posléze i kamenné prodejny jako ElectroWorld či Datart. Téměř všechny notebooky, ultrabooky, pikobooky i ostatní booky do 14″ uhlopříčky včetně nedokázaly splnit ani první, tu nejdůležitější podmínku. Rozlišení obrazovky. Před osmi lety jsme měli 1400 x 1050 a dnes bych si měl koupit zbrusu nový notebook s rozlišením 1366 (budiž) x 768 (o 300 px méně?!?). Ne to opravdu ani náhodou. Došlo mi tedy, že hlavní problém bude použitelné rozlišení a zbytek požadavků už pak “dovyberu” mezi několika málo modely. A taky že ano.

Znovu připomínám, že na notebooku procházím web, píšu, občas upravím fotku (ale na to mám spíše high-end desktop). Nicméně z mého výběru a mé podmínky splňovaly nakonec tři modely, třech výrobců. Lenovo ThinkPad T420s, Asus Zenbook (model si nevybavím) a právě MacBook Air 13″. V době výběru byl stav následující: Lenovo, parametry splnil, cena cca. 37 tisíc korun. Asus, parametry splnil cena cca. 35 tisíc korun. MacBook Air, parametry splnil a překonal, cena 30 tisíc korun. Pro MacBook navíc hrál poměr stran obrazovky, který nebyl zběsilých 16:9.

Tři podmínky, tři notebooky, jeden vítěz

Má volba tedy nakonec padla na Apple, také kvůli tomu, že čím dál častěji používám iTunes a jiné software Apple a jejich verze pro Windows jsou pomsta uživatelům za špatný výběr platformy. Bylo vhodné zmínit, že definitivní volba nepadla na nový MacBook, ale čtyři měsíce použitý, od majitele který si zakoupil nový Retina MacBook Pro. Za necelých třicet tisíc korun jsem tedy měl v ruce notebook, disponující procesorem Intel Core i7, 4 GB RAM, HD grafikou a 256GB SSD diskem. S dokonalou klávesnici s podsvětlenými písmeny, s vynikajícím LCD a hlavně s hmotností 1 430 gramů. O hmotnosti nabíječek jednotlivých notebooků se už nerozepisuji, tam Lenovo už ani nevidí koncová světla vlaku, který mu ujel.

Hardware zodpovězen, co část, která nejde nakopnout?

Popravdě, měl jsem z ní obavy. OSX jsem používal již více než rok na pracovní Mac Mini, takže jsem tak nějak věděl co očekávat, nicméně jsem se k Macu dostal přibližně jednou týdně při nějakém testu (jako HPP mám zaměstnání analytik/tester). Po 3 týdnech používání jsem začal sepisovat co mi chybí, co mi nechybí a s co předčilo má očekávání.

Takže popořadě. Zapnutí notebook. MacBook - otevřete víko a než ho otevřete, systém je připraven k práci. s i7 a SSD diskem se tento jev ještě umocňuje. (Dnes již nechápu jak jsem u stařičkého Centrina mohl čekat několik minut na start systému do plochy).

Software, co chybí a co přebývá

Office. Již několikrát jsem zmínil co na notebooku provádím, nicméně pro jednu aplikaci jsem zatím nenašel náhradu. Ale postupně. Psaní? OpenOffice. Používám ho na Windows, používal jsem ho v punkových letech na linuxu, používám ho na OSX. Ribbon se mi pod kůži ani za pět let nedostal, odmítám ho a bojkotuju, dle mého názorů snižuje produktivitu práce tak o 50 %.

Prohlížeč. Firefox byl jasná volba. Safari je na OSX skvělé, ale Firefox je multiplatformní, mám v něj aktivní Sync, díky kterému jsem okamžitě získal nastavení z ostatních míst kde jej používám a prostě funguje. Chrome mi nevyhovuje na žádné platformě, jak funkčně tak principiálně. Vyvíjí jej Google a podporuje flash. Dvě zla současné internetové scény.

Fotografie. Ano a zde je kámen úrazu. Ve Windows používám Zoner, přibližně od verze 4 nebo 5, v posledních letech jsem se podílel i na testování a přinesl vývojářům několik nápadů a feedbacků od čtenářů. Pro tento nástroj v OSX skutečně neexistuje náhrada, která by uměla vše, co umí Zoner. Počínaje zpracováním RAWů, přes pokročilou editací fotografií, skládání panoramat, správu online úložišť a vskutku schopný offline prohlížeč konče. Zoner mi chybí a chybět bude, tak dlouho, dokud se neobjeví OSX verze.

Síťování. Nevěděl jsem jak tento odstavec nazvat, prostě aplikace, které používám v rámci konektivity a obecného použití internetu. VPN? Není třeba externí aplikace, integrovaný klient je více než dostatečný, podporuje domény, L2TP, prostě vše co potřebuji. RDP? Jediný produkt Microsoft, který jsem na svůj MacBook nainstaloval. Funguje, sice pochybně, ale funguje. Wi-Fi, Bluetooth a jiná konektivita - vše řeší systém, není třeba externího nástroje, navíc s iPhonem funguje přímo dokonale. FTP jsem zatím neřešil, když o tom tak uvažuju v posledním roce jsem jej použil na Windows asi tak dvakrát, tento problém budu řešit až nastane.

Správce souborů. Děkuji Ondrovi Mirtesů za tip na TotalFinder. Jedná se o nástavbu na integrovaný Finder, která práci zpříjemní, zjednodušší a zrychlí. Prozatím nenacházím nic, co by mi extra chybělo (ano chování je lehce jiné než v Commanderech pro Windows, ale z mého pohledu v tom nevidím problém. Audi má také jiný systém ovládání palubního PC než BMW a není kvůli tomu horší.)

Spokojenost především

Závěrem bych asi jen podotkl, že spokojený uživatel, je z pohledu výrobce ideální uživatel. A já jsem spokojený. S fungováním OS, s rychlostí OS, i jednoduchostí a vším na dosah ruky, s neuvěřitelně dokonalých touchpadem podporujícím gesta různým počtem prstů, s perfektním unibody zpracováním, s téměř absurdně nízkou hmotností … MacBook Air si mě prostě získal.

V dalších článcích, které se zde snad objeví budu řešit různé situace a řešení případných problémů s OSX, snad někomu pomohou. Tento článek vznikl spíše jako shrnutí myšlenek, úvah a odpověď na otázky přátel, proč “se tak trýzním”. Takže odpověď je: Netrýzním se, užívám si funkčního systému, mohu tvořit, pracovat, místo toho abych hledal způsoby a nástroje k tvorbě.

Sledovat @tvrabec

25. 8. 2012 | Tomáš Vrabec | 54